6:00 Budím se před budíkem ani ne po třech hodinách spánku. Náplast na bolavém krku, další brufen, v hlavě buší tisíc trpaslíků kladívkem a v žaludku se broučci prohánějí na koloběžce. U zrcadla hypnotizuji tělo, aby se smilovalo, cizí "zviřátka" vypudilo a zabalilo na pracovní cestu s rozumem. 10:30 Hlavní nádraží Praze. Zdá se mi, že všechno bliká nebo všechno bliká? Lékárna je nejlepší nápad. Taky další dávka kofeinu. Vlak jsem našla. I sedadlo. Lidi cestující do Ostravy na Colours se natěšeně usmívají. Až na mě. Ale dostala jsem časopis, dobré místo a kofolu. Tak není co řešit.
Tedy: Tu žvejkačku na sedačce si mohl můj předchůdce odpustit. Mám raději jiné ozdoby na černých džínách. Posledních deset minut před výstupem ji "odrbávám" na záchodě. S obavou, že budu muset vyběhnout v kalhotkách, abych nepřejela. Snad z toho šoku hlava přestává třeštit a žaludek se umoudřuje.
15:30 Hotel v Ostravě. Ten je ale hezký! A paní na recepci je moc prima. Svět se jeví hned v lepších barvách. Náplast z krku ale nesundávám, pořád bolí. A práce nepočká.
20:00 Hlad. Velký. Vyrazím "lovit" jídlo. Gyros viděn po cestě z nádraží z okna tramvaje. Cesta po kolejích. Všude zavřeno. Gyrosárna má dveře dokořán. Jupiiii..
20:30 Krizový hlad. V podniku s gyrosem dvě Vietnamky říkají: "My tu, ale zavřeno." Tour Ostravou za potravou pokračuje.
21:00 V hotelovém pokoji hltám kuře z KFC kyblíku. Hodně kuřete. Nakoupeno těsně před zavíračkou. Před tím trojité zacyklení u billboardu s ufony. Nebo tři ufoni? Nebo tři billboardy? Mělo to snad něco naznačit?:-)
Ráno zelená bolestí,
později trochu strachem,
ufo hladové rozcestí,
cesta za hvězdným prachem...
když Ostrava, tak vlakem.
PS: Tato zpráva nevznikla na objednávku žádné společnosti provozující vlaky. :-)
Comments