Říkal jí andílku,
cítila něhu
a v jeho rukou tála jak sníh.
Říkal jí andílku,
k jednomu břehu
nejít dál spolu bylo jak hřích.
Říkal jí andílku,
sebe mu dala,
nevěda, že jinou stále má rád.
Říkal jí andílku,
duše volala
o pomoc tiše, jak to dál hrát.
Říkal jí andílku,
když jednou večer
zpožděný příchod a v očích mráz.
Říkal jí andílku
možná i brečel
podal jí ruku, trochu se třás …
... z obavy,
co andělé udělají,
když i ve všední dny přilétají …
... z nebe.
Neboj se.
Chci Tebe.