Malá námořnice. Holčička, co stojí u kormidla. Sotva na něj dosáhne. Přesto jí věříte, že ví, jak obrovskou loď řídit.
Kapitána stále překvapuje. Jak jen chytrá ta malá hlavička dokáže být! Na rozdíl od dospělých zavalených denním balastem svět vnímá jako obrovskou příležitost. Jako talíř plný dobrot. Jako možnost plnit si sny.
Měli bychom se inspirovat. Přestat utíkat před balíkem povinností a vydat se do vln. Dívat se z paluby na šumící moře. Na peřeje, které nejdou zkrotit. Na skály, které před kapkami časem pokorně a rády ustoupí. Na mlhu halící loď do tajemného oblečení, které originálně navrhla sama příroda. Má tak bujnou fantazii! Se smyslem pro detail a všudypřítomnou vášní. Cítíte ji až v konečcích prstů.
Je hezké, nechat se jen tak unášet. S vědomím, že čas plyne i bez našeho snažení. Že bychom si každý den měli užít. Prožít ho do poslední vteřiny.
Malá námořnice to ví. Nebo tak mimoděk tuší. Moc nad tím nepřemýšlí. Jen se něžně a s láskou stará o kormidlo. Aby plavba byla bezpečná.
Veze totiž spřízněné duše.