Týnce bylo 19 let. Měla přitažlivé tvary, krásnou barvu a široce otevřené oči. Byla nadmíru spolehlivá. Pokud se jí náhodou nechtělo pracovat, vybrala si situaci a místo tak, aby to ostatní nebolelo. Aby se včas našla náhrada a po návratu mohla na rodinu fixovaná dáma nenásilně vklouznout do běžného života.
Všichni ji měli rádi. I když byla trochu vybíravá. Na přátele i služby. Věděla proč. Nesnesla, aby ji využíval někdo, kdo jí nevoněl. Nechtěla být otloukánkem bez lesku. Potřebovala respekt, vlídné zacházení a ohleduplný pohyb. Protože se jí ho dostávalo, při setkání na nás mrkala kulatýma krásně tvarovanýma očima. Jenže…
Se životem auta je to jinak než se životem člověka. Ujetých 330 tisíc kilometrů je dost. Tři řidičky ze dvou generací. Osm baterií. Dvě série kol. Tři vyjetí ze silnice ve smyku bez ztráty kytičky posádky.
Za všech okolností bezpečné a spolehlivé NAŠE rodinné auto. TÝNA. Tak jsme jí poděkovali... … a poslali ji do motoristického nebe. Určitě je blízko tomu lidskému. Určitě se tam potká se svou první řidičkou. Děkujeme, Toyoto Corollo, zelená oblůdko Týnko. Měli jsme Tě rádi.
