Vyšel jsem do schodů s naivní nadějí s důvěrou dítěte hledaje v peřejích. Křídla jsem zanechal na chodbě u dveří jak velkej dospělák co v...

To už mi nedělej nechat mě čekat mezi řádky, žalovat na dny, že jsou krátký a cítit slova nevyřčená. Jsem žena.

Básník v ní zemřel a srdce pláče, když vidí v zrcadle prázdný obraz svůj. Zamíchal´s karty, vyměnil hráče, vypadlo ze všeho...