Modřina na zadku po pádu na běžkách jí nedala spát pár dnů. Jestli to nebylo spíš pochroumané
srdce. Jdi ty, na něm se přece modřiny nedělají. (Statečné srdce)
Sníh padající ze střechy kousek od hřbitova na Kristiánově vypadal přízračně. I když se ještě nestmívalo. Hele, trumpeto, za tmy bys to asi neviděla. (Nebožtíci přejí lásce)
Pořad o skvělém běžkování v Jizerkách na ni vystartoval hned vánoční sobotu v televizi. Proč se v souvislosti s ním nemůže zbavit historky o holení nohou cyklistů, netuší. Možná kdyby byla důslednější? Postavit do řady, ukázat nohy, žiletku připravit, trochu pěny, vodu a… start. Ne. Pěnu, ani vodu si nezaslouží. Pěkně nahrubo! (Velké holení)
Návody, jak využít krizovou situaci pro sebe, moc nezabírají. Mozek hraje hru, jejíž pravidla srdce nechce přijmout. Nebo obráceně? Zábavné to moc není. Jen chvilkami. To když si vzpomene na všechny nesmysly, které už udělala. Pak si říká, zda ve stylu blogující kolegyně z práce nenatočí video Salvy smíchu 2. To její by mělo náběh na horor v duchu snímku Ptáci prostřiženého upírskou ságou Stmívání.
Kombinovat obě slova dohromady zavání erotikou. Tabuizované téma. Napnelismus společných večerů se dá krájet. Takže jaký film? Smyslná orchidej? Lepší zřejmě Medvídek Pú. Snímek Druhá nebo první zdá se být dost obehraný. A řešení ve stylu Hry o trůny bývají poněkud drastická.
Radši půjde běhat. Nebo na běžky? :-)
Comments