To je tatínek," vysvětluji dvěma Italům u sousedního stolu. Tváří se chápavě a s jižanskou náruživostí vypráví o tom, jak se z Korsiky musí jet taky na italskou Sardinii. Je totiž krásná, ne-li krásnější než francouzský ostrov, říkají.
Pak se všichni pouštíme do jídla. Na tom, zda jsme z jihu nebo středu Evropy nezáleží. Francouzská kuchyně oslovuje chuťové pohárky celého světa. Patří k tomu i jiné vnímání času, ten určený jídlu je téměř posvátný. A je jedno, zda máte na talíři mušle, krevety, těstoviny nebo ten nejúžasnější vepřový steak. Nemluvíme, jen si lebedíme.
Když jsou všichni nasyceni, stejně staří Italové na sebe mrknou. A jeden druhému povídá: "Tak co, tati, jaký bude další chod?"
Comments