Do stromů se opírá vítr. Padají z nich kapky z deštivého rána. Pršelo hodně a poté čistá radost. Přírody, nejhlasitěji ptáků.
Musejí přece dát celému světu najevo, že i po svěží spršce jsou tady. Že je jim hezky, že mohou lítat a užívat si života. Podobně se dnes usmívají lidé. Jako by déšť pročistil duše.
Většina Balijců vyznává hinduismus. Věří, že všude po ostrově jsou nadpřirozené bytosti a každý den jim přinášejí obětiny. Dávají je na zem či na oltáře. Jsou z palmových listů s rýží, květinami, ovocem a vonnými tyčinkami. Balijci věří, že rituál jim vrací předky zpět do domů, kde žili. Pozůstalé tak dále ochraňují, právě jim jsou obětiny určeny.
Bali je prý hlavně o bohu Šivovi, ničiteli vesmíru. Není špatný, smrt v této víře není brána jako definitivní konec. Vesmír je ničen proto, aby mohl být opět stvořen, vše začíná znovu v kosmickém cyklu. Jen si to nepamatujeme. Brahmá je stvořitel vesmíru, Višnu udržovatel. Spolu se Šivou tvoří v klasickém hinduismu trojici hlavních bohů, dá-li se to tak říci.
Silně věřící ostrov se tak vyznačuje nekonečným množstvím chrámů. Střízlivý odhad mluví o sto tisících. Od těch hlavních po svatyně v horách a u moře. Svůj chrám, a ne jeden, vlastní i každá domácnost. Bývá také na každém rýžovém poli a u každého hřbitova. Ve vesnicích jsou vždy tři.
Chrám, neboli pura, je otevřená, čistá, nazdobená stavba,. Bohové, kterým ostrované stále oznamují veškeré dění a záměry, do ní mají co nejjednodušší vstup. Jinak by se mohli rozhněvat.
Comments